Chystáme se koupit nemovitost v aukci či dražbě

V článku Jsou dražba a aukce synonyma? jste se mohli dozvědět, že dražba a aukce synonymy nejsou a že mezi nimi existují četné rozdíly. Zdá se vám, že by koupě nemovitosti v dražbě či aukci mohla výhodnou koupí? Ano, pokud budete mít štěstí, může se vám podařit některou z nabízených nemovitostí koupit opravdu výhodně. My ale známe důvody, proč tomu tak většinou není. A na co byste si vlastně při dražbě a aukci měli dát pozor? To vám prozradíme v dnešním článku s názvem Chystáme se koupit nemovitost v aukci či dražbě.

Je koupě nemovitosti v dražbě či aukci výhodnou koupí?

Cena nemovitosti zakoupené v dražbě či aukci by měla být teoreticky tržní. Potenciální zájemce o draženou nemovitost totiž nemá důvod za ni nabízet vyšší než tržní cenu, za kterou by mohl získat jinou podobnou nemovitost, pokud tedy ale k nemovitosti nemá osobní vztah. V takovém případě by byl ochoten za nemovitost nabídnout vyšší cenu, nežli ostatní dražebníci.

Pokud se objeví dostatek zájemců o koupi nemovitosti, konečná cena vydražené nemovitosti by neměla být ani příliš nízká, jelikož mezi jednotlivými zájemci bude existovat konkurence. Počet zájemců o konkrétní nemovitost se ale často odvíjí od úspěšnosti jejího inzerování. Narazíte-li na nemovitost určenou k dražbě, a která není příliš dobře inzerovaná, možná budete mít štěstí a povede se vám ji vydražit za výhodnou cenu.

Obecně ale výhodnost koupě nemovitosti v dražbě či aukci příliš předpokládat nelze. Navíc kromě vidiny výhodné ceny musí brát v případě aukce zájemce v úvahu existenci mnohdy ne zcela výhodných podmínek kupní smlouvy. A nejen to. Na co dalšího byste si při dražbě měli dát pozor?

Jak na dražbu či aukci nemovitosti a na co si dát pozor

Pokud jste se právě rozhodli, že vás koupě nemovitosti v dražbě či aukci zajímá a nevíte, kde takové nabídky hledat, podívejte se na úřední desku obecního úřadu, úřadu městské části nebo městského obvodu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Tam by dle zákona měly být všechny dražené nemovitosti uvedeny. Stejně tak můžete navštívit úřední desku úřadu, MČ nebo MO pokud se zajímáte o nemovitosti v aukci. Dalších portálů, kde jsou dražby a aukce zveřejněny, je ale mnoho. Nevíte-li si rady, kde všude hledat, rádi vám pomůžeme.

Pakliže už máte nemovitost vybranou, jako zájemce, který splňuje i další kritéria, jež jsou stanovena zákonem o veřejných dražbách a která se k účastníkům vztahují, máte právo draženou nemovitost vidět. Na prohlídku nemovitosti by měly být dle zákona vybrány alespoň dva termíny, které nesmí být stanoveny na stejný den a ty zároveň musí být uvedeny v dražební vyhlášce. Toto právo se však v některých případech může stát také povinností zájemců. U některých dražeb (aukcí) je předpokladem pro to, stát se účastníkem dražby, danou nemovitost navštívit, což vám v místě nemovitosti bude stvrzeno podpisem osoby, která má k tomuto úkonu pravomoc.

K účasti v dražbě je taktéž vyžadována tzv. dražební jistota. Zákon o veřejných dražbách stanovuje její výši, která nesmí přesáhnout 30 % z nejnižšího podání; nesmí však přesáhnout částku 1 500 000 Kč zvýšenou o 10 % z částky přesahující 5 000 000 Kč. Je-li dražba zmařena vydražitelem, dražební jistota složená vydražitelem včetně jejího příslušenství se použije na náklady zmařené dražby. V ostatních případech (a není-li dále stanoveno nebo ve smlouvě o provedení dražby ujednáno jinak) se náklady dražby hradí z výtěžku dražby.

Dnešní doba je však pokroková, a tudíž ne na všech dražbách a aukcích musí být lidé přítomni osobně. Ba dokonce, elektronická dražba i aukce je využívána čím dál častěji.

A jak je to s nejnižším podáním? Nejnižší podání je cena, na které dražitelé začínají své návrhy. Každá další navrhovaná cena musí být jen vyšší nebo stejná. V případě nedobrovolné dražby činí nejnižší podání neboli vyvolávací cena nejméně polovinu odhadu ceny předmětu dražby; nejnižší podání nelze snížit, nejedná-li se o opakovanou dražbu. U dobrovolné dražby výši nejnižšího podání stanoví soud, a to ve výši dvou třetin výsledné ceny. Pokud při prvním dražebním jednání není nemovitost vydražena, je při druhé dražbě nejnižší podání sníženo na jednu polovinu výsledné ceny, při třetí dražbě na 40 % výsledné ceny, ve třetí dražbě na 30 % a při páté dražbě na 25 % výsledné ceny.

A co dalšího by vás při dražbě mohlo překvapit? Ze zákona o veřejných dražbách vyplývá, že má-li některý z účastníků dražby předkupní právo k dražené nemovitosti a doloží-li je dražebníkovi listinami nebo jejich úředně ověřenými opisy do zahájení dražby, není stanoveným příhozem vázán, což znamená, že učiní-li tento účastník dražby podání ve stejné výši jako nejvyšší podání, udělí licitátor příklep jemu.

Možná to zní složitě a rádi byste si třeba vyzkoušeli předem, jak taková dražba probíhá. Pokud tomu tak je, můžete se jít na některou z nich podívat. Dveře jsou vám otevřené. Všechny dražby jsou veřejně přístupné a vstupné na ně činí maximálně 100 Kč na osobu a den. Nebo žádnou dražbu ani aukci nanečisto neabsolvujte a obraťte se na nás. My vás v průběhu dražby či aukce zastoupíme. S dražbami nemovitostí máme velkolepé zkušenosti.

Pokud jste to právě vy, komu se podařilo danou nemovitost vydražit, budou vás zajímat i další informace s dražbou nemovitosti související. Zajímat by vás mělo například to, kdo zodpovídá za vady předmětu dražby. U dražby dobrovolné odpovídá za vady nemovitosti její navrhovatel tehdy, pokud mu byly či měly být při podání návrhu na provedení dražby známy a neupozornil na ně včas dražebníka ve smlouvě o provedení dražby. To neplatí, pokud z dražební vyhlášky vyplývá něco jiného. U dražby nedobrovolné navrhovatel za případné vady dražené nemovitosti nezodpovídá.

Také je dobré vědět, kdo zodpovídá za škodu způsobenou prodlením s předáním nemovitosti. Zodpovědnou osobou je v takovém případě sám bývalý vlastník nemovitosti. Předání nemovitosti bohužel často bývá největším problémem samotné dražby. Pokud je nemovitost v době dražby obývaná, je pravděpodobnější, že s vystěhováváním obyvatel budete mít problémy. Lidé, jejichž nemovitost se dostala do dražby, totiž většinou nemají kam jít. V případě, že se vám jejich vystěhování nebude dařit, budete se muset obrátit na exekutora. Vystěhování se ale může někdy protáhnout i na několik let. To je největší riziko dražby nemovitosti.

Co by vás ještě při dražbě mohlo zaskočit? Dle zákona o veřejných dražbách vydražením nemovitosti nezanikají práva osob oprávněných z věcných břemen váznoucí na předmětu dražby. Ta zůstávají přechodem vlastnictví dražbou nedotčena.

Taktéž přechodem vlastnictví k nemovitosti nezanikají zástavní práva a působí vůči vydražiteli; to platí i o právech vyplývajících ze smluv o omezení převodu nemovitosti. Pohledávky těmito právy zajištěné, nejsou-li dosud splatné, se nestávají dnem přechodu vlastnictví předmětu dražby splatnými.

Zkontrolujte si proto předem, zda na nemovitosti neváznou věcná břemena či zástavy. Mohly by být opravdovým problémem! Pokud si nevíte rady, co dalšího je při koupi, dražbě či aukci nemovitosti nutné zkontrolovat, aby byl převod nemovitosti bezpečný a bezproblémový, jsme to my, kdo obstará a zkontroluje či sepíše veškerou právní dokumentaci ke koupi nemovitosti potřebnou.

Jsou dražba a aukce synonyma?

Minimálně ve dvou našich článcích jsme se věnovali tomu, že realitní makléř se může stát člověkem, který místo aby vám s koupí nemovitosti pomohl, ji akorát stíží. Na nástrahy realitních makléřů jsme upozorňovali konkrétně v článku Koupě nemovitosti přes realitku – čeho se vyvarovat a také v článku Koupě nemovitosti přes realitku – podle čeho si vybrat realitní kancelář. Žádný článek ale zatím nepředpokládal, že nemovitost lze získat i jinak, než klasickým podpisem kupní smlouvy a převodem vlastnického práva v Katastru nemovitostí. Dnešní článek se proto věnuje rozdílům a společným prvkům dražby a aukce.

Jsou dražba a aukce synonyma?

Zásadní otázka - jsou dražba a aukce dvě totožné formy obchodování? Většina lidí se chybně domnívá, že ano, že dražba a aukce jsou synonyma. Tak tomu ale není. Společným prvkem, který tyto dva způsoby obchodu spojuje, je princip stanovení prodejní ceny. Cena prodávaného zboží či služby, v našem případě nemovitosti, totiž není předem fixně stanovena a je určena až během samotné dražby či aukce. Je to soutěž, ve které konečnou cenu stanovují potenciální zájemci o nemovitost prostřednictvím přihazování finančních částek, jejichž minimální a někdy i maximální hranice je stanovena předem. Nakonec nemovitost získá ten, kdo nabízí za nemovitost nejvyšší cenu.

Dražba a aukce jsou však kromě toho, že se zakládají na výše zmíněném principu ,,vydražení“, dvě odlišné záležitosti. V čem a jak se tedy konkrétně liší?

Kdo může dražbu a aukci provádět? Kdo může být jejím iniciátorem?

Veřejnou dražbu má právo provádět jen takový dražebník, který má koncesi na provádění dražeb, jež je schvalována Ministerstvem pro místní rozvoj. Může ji ale provádět také exekutor či soud. Dražba může být jak dobrovolná, tak nedobrovolná. Pojem dobrovolná dražba je však zavádějící, jelikož z logiky věci jde vždy o dražbu nedobrovolnou. Proč tomu tak je? Dobrovolně totiž může nemovitost prodávat pouze její vlastník, jímž však často bývá insolvenční správce, správce konkursní podstaty či likvidátor. Dražbu nedobrovolnou iniciuje samotný věřitel, tedy například banka, v jejíž prospěch je nemovitost zastavena v případě, že se dlužníkovi nedaří hypotéku splácet. Cílem prodeje je tedy uspokojit její pohledávky.

Na druhou stranu oproti dražbě aukci může organizovat téměř kdokoli, jedná se totiž o volnou živnost. Její iniciování spočívá na majiteli nemovitosti a je zcela dobrovolné. Důvod prodeje nemovitosti v aukci může být jakýkoli. Cílem může být například urychlení prodeje nemovitosti či prodej takové nemovitosti, která je v nabídce již delší dobu a stále nenalezla svého kupce. Aukci také často jako formu prodeje nemovitostí využívají obce.

Jak je dražba a aukce právně zakotvena?

Institut veřejné dražby podrobně popisuje stejnojmenný zákon, zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a dále také Občanský soudní řád, tedy zákon č. 99/1963 Sb. Pokud se tedy zajímáte o některou z nemovitostí, která je nabízena v dražbě, podrobnosti týkající se dražby si můžete nastudovat právě v těchto zákonech. Zajímat by vás mohly například rozdíly mezi dražbou dobrovolnou a nedobrovolnou.

Aukci se česká legislativa příliš nevěnuje. Je tedy nutné se řídit podmínkami, které si stanovuje sám organizátor aukce. Ten má povinnost postupovat dle Obchodního zákoníku.

Jak nabývá nový vlastník vlastnické právo k vydražené nemovitosti?

Rozdíl v nabývání vlastnického práva nemovitosti prostřednictvím dražby a aukce je jedním ze zásadních rozdílů mezi těmito dvěma formami obchodu.

Vydražením nemovitosti v pravém slova smyslu, tedy přiklepnutím nemovitosti licitátorem v dražbě, se majitelem nově nabyté nemovitosti stává vydražitel ihned, tedy v reálném čase příklepem licitátora. Tomu je tak ale samozřejmě pouze v případě, když zaplatí kupní cenu nemovitosti na místě. Pokud tak neučiní, stává se majitelem vydražené nemovitosti ve chvíli, kdy její cenu zaplatí, což musí ve většině případů učinit do 10 dnů od skončení dražby. Hranice splatnosti 10 dnů je ale velice krátká, a tak většinou není možné koupi nemovitosti v dražbě financovat pomocí hypotečního úvěru. Navíc při tzv. přechodu vlastnického práva není třeba podpisu kupní smlouvy. Pokud tedy během následujících 3 měsíců nedojde k podání žaloby na neplatnost dražby některým z účastníků dražby (kromě vydražitele, který nemá právo žalobu podávat), přechod vlastnictví je potvrzen a již ho nelze zvrátit.

Naopak při výhře v aukci nabývá nový majitel vlastnické právo k nemovitosti až ve chvíli, kdy je vlastnické právo vloženo do Katastru nemovitostí, čemuž předchází klasické podepsání kupní smlouvy mezi prodejcem a kupcem dané nemovitosti. Jedná se tedy o stejný postup jako při klasické koupi nemovitosti, čímž také vzniká kupujícímu právo kupní smlouvu i po několika letech napadnout (záruka na nemovitost je 5 let) a po prodávajícím např. požadovat finanční náhradu. Pokud však výherce aukce kupní smlouvu s prodávajícím nepodepíše, vlastnické právo na nemovitost zůstane přisouzeno původnímu majiteli.

Kdo platí daň z nabytí nemovitosti?

I rozdělení povinnosti mezi prodávajícího a kupujícího týkající se platby daně z nabytí nemovitosti je v případě dražby a aukce odlišné. Je dobré si dát pozor, kdo je tuto daň povinen zaplatit, jelikož 4 % z kupní (vydražené) ceny nemovitosti není zanedbatelná částka.

Jedná-li se o dražbu, pak daň z nabytí nemovitosti vždy platí vydražitel, tedy nový majitel nemovitosti. Za základ daně je považována cena, za kterou byla nemovitost reálně vydražena.

V případě aukce, tedy v podstatě po uzavření klasické kupní smlouvy, daň z nabytí nemovitosti platí, pokud se prodávající s kupujícím nedohodnou jinak, sám prodávající. Toto pravidlo vychází z Občanského zákoníku.

Proč je v Praze tolik bytů prázdných?

Proč je v hlavním městě ČR tolik bytů prázdných? Proč o ně nikdo nejeví zájem? Anebo snad jeví, ale stojí tu nějaká překážka? Pakliže o volné byty obyvatelé Prahy zájem nemají, odpověď na otázku, proč je v Praze tolik bytů prázdných, se zdá být jednoduchá – nabídka se nestřetla s poptávkou. Co ale na nemovitostech, které leží ladem, lidem vadí? To je jedna z otázek, na kterou se v tomto článku budeme snažit najít odpověď. Všechno by ale vyřešilo správné stanovení ceny těchto nemovitostí. Majitelé však s cenami dolů jít nechtějí. Proč? A co když nezanedbatelný podíl bytů v Praze leží ladem bezdůvodně?

Kolik nemovitostí je reálně neobydlených? Čísla jsou zkreslená

Z údajů Sčítání lidu, domů a bytů, jež naposledy proběhlo v roce 2011, vyplývá, že je v Praze 6 985 neobydlených domů s byty. Ještě větší je číslo, pokud spočítáme všechny neobydlené byty jako takové – těch je dokonce 10 227. Jak je možné, že jsou tato čísla tak vysoká? Vysvětlení lze spatřit v tom, že velké množství nemovitostí je neobydleno jen formálně. Reálná obydlenost nemovitostí je mnohem vyšší. Jedním z důvodů je ponechání si trvalého bydliště v původním místě, ze kterého jednotliví lidé pochází. Tento jev je velmi častý a na celkový formální počet neobydlených bytů má nezanedbatelný vliv. Obrovský vliv má na výši počtu neobydlených nemovitostí i fakt, že velký podíl těchto bytů (domů) slouží k rekreaci, která je v České republice tak oblíbená a momentálně její oblíbenost ještě narůstá. Následující tabulka zobrazuje i další důvody neobydlenosti nemovitostí.

Tabulka č. 1: Neobydlené domy s byty podle druhu a důvodu neobydlenosti a byty v neobydlených domech v Praze:

Neobydlené domy s byty celkem	z toho		z toho důvod neobydlenosti			Byty v neobydlených domech	z toho
	rodinné domy	bytové domy	slouží k rekreaci	přestavba domu	nezpůsobilé k bydlení		v rodinných domech	v bytových domech
6 985	6 256	390	290	528	235	10 227	7 092	2 757

Zdroj: ČSÚ

Dle společné statistiky developerských společností Skanska Reality, Ekospol a Trigema dále vyplývá, že v nabídce developerů bylo v Praze ke konci prvního pololetí tohoto roku (2014) asi 6 600 dostupných bytů, z nichž je zhruba 2 000 k dispozici k okamžitému nastěhování. Ostatní jsou buď ještě na papíře, nebo jde o byty developerů, které nejsou obydlené již delší dobu.

V neprodejných bytech developerů leží několik miliard

S tím souvisí i téma tzv. bytů ,,ležáků“, za které jsou označovány takové nemovitosti, o které nikdo nejeví zájem více jak 24 měsíců od jejich dokončení. Dle údajů společnosti Trigema bylo ke konci prvního čtvrtletí tohoto roku zaznamenán mírný nárůst počtu těchto bytů (1 111).

Za vůbec nejméně úspěšné developerské projekty v Praze lze doposud považovat Central Park Praha od CP Praha, dceřiná firma fondu CEE Property Development Portfolio, jehož pětinovým akcionářem je Česká spořitelna a Rezidenci Korunní od společnosti Sekyra Group. 

Důvody nezájmu lidí o vybrané byty

A jaké jsou hlavní důvody nezájmu o jednotlivé bytové jednotky? Hlavním důvodem, jak už bylo zmíněno na začátku článku, je přemrštěná výše požadované ceny, která se odvíjí od výše stavebních nákladů. Ty však byly v době vzniku těchto projektů v porovnání s dnešními náklady cca o 15 % vyšší. Proč ale developeři nechtějí zlevnit? Vždyť peníze uložené v bytech jim ,,žádný“ užitek nepřinese. Lepší by bylo prodat byty za tržní cenu než čekat, že se najde nějaký zájemce, který bude ochoten za takový byt zaplatit přemrštěnou cenu. Takového budou hledat jen těžko. Jenže prodej bytů za tržní ceny by pro developery znamenalo jít do ztráty. Vyčkávají snad tedy developeři na ten okamžik, až jim nebudou stačit peníze na splácení úvěru, jež museli k financování jejich projektů použít? Pokud ano, pak je jasné, že ke snížení cen jednotlivých bytů bude muset nakonec dojít, jelikož dostupnost finančních prostředků není nekonečná. Developeři s výrazným snížením ceny však vyčkávají, zatím se snaží slevit postupně o několik málo procent. "Otázkou ale je, kolik má na takovéto postupné zlevňování developer času, protože čím déle po kolaudaci, tím větší stigma daný projekt získává a tím obtížnější jsou prodeje," dodává generální ředitel společnosti Ekospol RNDr. Evžen Korec. Navíc s délkou doby, kdy byt není obydlen, klesá i jeho atraktivita.

Dalším důvodem, proč o byty není zájem, je nepraktická dispozice. U většiny bytů je to zásadní charakteristika, podle které se lidé rozhodují, zda si byt koupí, či ne. S dispozicí souvisí i velikost podlahové plochy bytu. Jelikož se dnes lidé rozhodují nejen podle ceny za metr čtvereční bytu, ale podle absolutní ceny, je každý nevyužitelný metr v bytě důvodem k odmítnutí takové nemovitosti. Pokud vezmeme v potaz, že průměrně stojí metr čtvereční bytu v MČ Prahy 1 až 10 okolo 63 000 Kč (Reality Mix 2014), potenciální kupec si lehko rozmyslí, zda je ochoten si pořídit byt s ložnicí o 10 či 14 metrech čtverečních. Rozdíl v ceně bytu je rázem čtvrt milionu korun. I tolik moderní terasy jsou zdánlivě lákadlem pro kupce. Pokud se však velikost terasy blíží velikosti bytu, pak takový byt většinou na atraktivnosti ztrácí, jelikož využitelnost tak velké terasy, minimálně v porovnání s využitelností stejné plochy v bytě samotném, je malá.

Evžen Korec (Ekospol) také upozorňuje na chybu některých developerů v nedomyšlenosti projektů. Konstatuje například, že pokud má být zamýšlený projekt luxusní, pak musí jít o luxus se vším všudy: "Projekt, který se má prodat za vysoké ceny, musí být skutečně luxusní a roli hrají i takové parametry jako výhled z bytu, celkový počet bytů v projektu či standard vybavení společných prostor. Projekty, které jsou luxusní pouze v představách developera, se právě za vysoké ceny neprodávají a doplňují nabídku ležáků.“

V neposlední řadě je pro rozhodování o koupi nemovitosti důležitá lokalita, ve které je samotná nemovitost umístěna. Realita je dokonce taková, a správně by tomu tak i mělo být, že lidé za nejdůležitější faktor při rozhodování o koupi bytu považují právě jeho lokalitu a cenu. Už méně se však dívají na kvalitu provedení projektu. Přestože každý jedinec má jiné preference, všechny tyto faktory ve výsledku mají na konečný verdikt potenciálního kupce buď menší, nebo větší vliv. Jaké další faktory ovlivňují cenu nemovitosti, se můžete dovědět v článku Vliv jednotlivých faktorů a stavu nemovitosti na její cenu.

Další důvody neobydlenosti pražských bytů: obecní byty a bytové domy spekulantů

Dalším důvodem, proč jsou některé byty v Praze prázdné, jsou jejich specifičtí vlastníci. Jedním takovým typem vlastnictví je vlastnictví obecní. Byty ve vlastnictví Prahy, respektive jednotlivých městských částí, jsou totiž často ve velmi špatném technickém stavu, a proto je nelze nabízet k pronájmu. Město však do rekonstrukce takových bytů nechce investovat. Řešením, pro které se rozhodly městské části Prahy, je postupná privatizace bytového fondu. V každé městské části probíhá privatizace odlišným tempem. Jedno z nejvyšších temp má přitom MČ Praha 10, která postupně rozprodává nemovitosti v jejím vlastnictví pomocí elektronické aukce. Ta spolu s MČ Prahy 2 je jednou z městských částí s vůbec nejvyšším počtem obecních bytů v Praze.

Dalším důvodem, proč v hlavním městě existuje tolik prázdných bytů, je jejich vlastnění spekulanty. Ti v Praze drží v majetku několik desítek celých bytových domů. Nakoupili je v době, kdy jejich ceny byly velmi výhodné. Pronajímat je však nechtějí. A nejen to. Často jsou bytové domy v dezolátním stavu a jejich majitelé je odmítají opravit. Jen v městské části Prahy 1 lze spatřit okolo třiceti chátrajících bytových domů. A přestože jsou majitelé pro zanedbání technického stavu budov pokutováni, bytové domy chátrají dál. Pokuty jsou totiž nízké. "Řešením by byla legislativa, která by umožnila vyvlastnění nebo zvedla pokuty tak, aby byly pro majitele bolestivé a v případě nesplácení umožnily odebrat budovu formou exekuce," navrhuje Ing. Oldřich Lomecký, starosta městské části Prahy 1. Proč vlastně ale majitelé nechávají bytové domy chátrat? Nevyplatilo by se jim více prostory pronajímat? Podle Lomeckého nejsou pro majitele historické domy komerčně lukrativní.

Na neobydlenost těchto chátrajících bytových domů upozornila také Squatterská iniciativa Obsaď a žij!, která na protest 7. června 2014 obsadila prázdný dům v Hálkově ulici č. 7 v MČ Praha 1.  

Bytový dům v Hálkově ulici č. 7 v Praze, zdroj: google maps

Jejich cílem bylo poukázat na to, že byty by měly být využívány ke svým původním účelům. Bydlení totiž považují za základní lidské právo a domy proto mají být na bydlení, ne pro soukromé zisky spekulantů. Například totiž iniciativa odhalila, že již zmíněný bytový dům v Hálkově ulici patří překvapivě firmě Hálkova 7 s.r.o. Podobných případů je ale více. Squatterská iniciativa Obsaď a žij! popisuje, jak majitel nakládá s jeho bytovými domy: „poté, co firma dům koupí, vystěhovává původní nájemníky, aby dům nechala prázdný, anebo je v lepším v případě nechala přestavět na luxusní bydlení, jako firma Vyšehradská 431 s.r.o. Stefano Camnasio je jednatelem pěti firem, které se v prostoru a času rozpínají do pavouka navzájem propojených firem, kdy jedna firma vlastní části dalších firem. Různé výše jmenované firmy mají jedno společné – skuteční vlastníci zůstávají v tomto spletenci skrytí kdesi v daňových rájích a tyto firmy po dobu své existence dlouhodobě vykazují finanční ztráty a žádné zisky, takže neplatí žádné daně z příjmu. To, že se firmy jmenují velice často podle adres nemovitostí, zase umožňuje, aby se prodávaly firmy a podíly ve firmách, a nikoli nemovitosti samotné, čímž se spekulanti vyhýbají placení daní z prodeje a převodu nemovitostí.“

Nejen ale historické bytové domy v centru Prahy vlastní klienti ze zahraničí. Majitelé z ciziny mají ve svém vlastnictví také relativně velký podíl bytových jednotek ve vyšší cenové kategorii. Typickým příkladem jsou bytové jednotky v Central Park Praha na Žižkově, o kterém jsme se zmiňovali v souvislosti s jejich našponovanými cenami. Totiž z údajů Katastru nemovitostí vyplývá, že přibližně dvě pětiny všech bytových jednotek v tomto projektu je v rukou lidí pocházejících z bývalého Sovětského Svazu a především pak z Ruska. Ti mezi ostatními cizinci v nákupu pražských realit nyní hrají prim. „Drží si i prázdné byty,“ konstatuje ředitel realitní kanceláře Professionals Tomáš Duda. „A platí v hotovosti,“ dodává.

Z údajů uvedených zde v článku je vidno, že důvodů neobydlenosti bytů v Praze je vícero. Různé byty mají různého vlastníka, různou cenu i vlastnosti, a faktorů, které ovlivňují zájem o jednotlivé bytové jednotky, je proto mnoho. Hlavní roli ale hrají aktuální i očekávaná cena nemovitosti, to je nevyvratitelné.